Pro jednoduchost si vysvětlíme funkci čistého křemíkového solárního článku. Když si vzpomeneme na naší výuku fyziky, tak se nám vybaví, že křemík má ve své vnější elektronové vrstvě čtyři elektrony, které jsou vázány na atomové jádro, takzvané valenční elektrony. Fotony, tedy slu­neční světlo, pronikají do solárních článků a svou energii přenášejí na valenční elektrony. Elektron se poté uvolní od atomu křemíku a zanechá pozitivně nabitý atom.Aby volné elektrony proudily jedním směrem a tím vytvářely proud, musí mít přední a zadní strana článku rozdílnou polaritu.Atomy křemíku na přední straně jsou obklopeny malým množstvím atomů fosforu, které obsahují dodatečný valenční elektron. V článcích na zadní straně jsou přidány atomy boru, které mají valenční elektrony.Takto vzniklá nerovnováha mezi kladným a záporným pólem uvádí elek­trony do pohybu - vzniká proud. Mnoho těchto solárních článků uzavřených pohromadě za sklem nyní tvoří váš fotovoltaický modul (bod 2).

Solární článek dělíme na základní druhy:

Krystalické křemíkové články: nejdůležitějším materiálem pro výrobu krystalických solárních článků je křemík. Vedle kyslíku je to nejrozšířenější chemický prvek na zemi. V přírodě se nenachází v čistém stavu, ale chemicky vázaný v oxidu křemičitém. Z křemenného písku musí být nejprve tavením s uhelným práškem odloučen nežádoucí kyslík. Výsledkem je tzv. metalurgický křemík s čistotou 98%. Pro použití v elektronice je však dovolena pouze jedna miliardtina procenta nečistot, a proto je surový křemík dále chemicky čištěn. Výsledný vysoce kvalitní křemík je použit k výrobě článků.